Rozpalte to stylově: Tipy a triky, jak udělat ohniště, ze kterého sousedi zezelenají závistí

Výběr bezpečného místa

Při výběru místa pro vaše ohniště je bezpečnost na prvním místě. Nikdy nerozdělávejte oheň v blízkosti stromů, keřů nebo suché trávy, protože by se oheň mohl snadno rozšířit a způsobit požár. Hledejte otevřený prostor, ideálně s holou zemí nebo skalnatým podložím. Vždy zkontrolujte směr větru a ujistěte se, že se kouř nebude šířit směrem k vám nebo k ostatním lidem v okolí. Pokud je to možné, vyberte místo, které je chráněno před větrem, například skalní převis nebo hustší porost stromů v dostatečné vzdálenosti. Nezapomeňte, že i malý oheň se může rychle vymknout kontrole, proto mějte vždy po ruce dostatek vody nebo písku, abyste ho v případě potřeby uhasili.

Příprava podkladu

Než se pustíte do samotného stavění ohniště, je potřeba důkladně připravit podklad. Bezpečnost je na prvním místě, proto nikdy nestavte ohniště přímo na trávě nebo v blízkosti stromů. Horko by mohlo poškodit kořeny a způsobit požár. Vyberte místo vzdálené alespoň 5 metrů od hořlavých materiálů.

Nejprve odstraňte veškerou vegetaci a zeminu do hloubky zhruba 15 cm. Vzniklou jámu vysypte vrstvou štěrku nebo písku, která poslouží jako drenáž a zabrání šíření ohně do země. Na štěrk pak můžete pokládat kameny, které budou tvořit obvod ohniště. Dbejte na to, aby kameny byly dostatečně velké a těžké, aby je oheň nerozpraskal a aby se nepřevrhly.

Stavba základny ohniště

Základem každého dobrého ohniště je pevná a bezpečná základna. Než začnete s budováním ohniště, důkladně vyčistěte vybrané místo od veškeré hořlavé vegetace, jako je tráva, listí nebo větve. Vytvořte kruh o průměru alespoň 1 metr, kde odstraníte veškerý organický materiál až na holou zem. Pro zajištění ještě větší bezpečnosti můžete tento kruh obložit kameny nebo zeminou. Tím zamezíte nechtěnému rozšíření ohně do okolí. Důležité je také vybrat vhodné místo pro ohniště. Vyhněte se blízkosti stromů, křoví a staveb. Ideální je rovný a otevřený prostor, kde vítr snadno odnese kouř od vás. Nikdy nezakládejte oheň za silného větru nebo v období sucha, kdy je riziko požáru vysoké.

Přidání troudu a podpalu

Po přípravě ohniště a uspořádání podpalovače je čas přidat troud a podpal. Troud je materiál, který se vznítí od jediné jiskry a snadno zapálí podpal. Ideální troud je suchý, nadýchaný a snadno zápalný, například suchá tráva, březová kůra, pryskyřice nebo vata. Umístěte malou hromádku troudu do středu ohniště, nad podpalovač.

Vlastnost	Otevřené ohniště	Ohniště s kamenným ohraničením
Cena	Zdarma (s využitím přírodních materiálů)	Střední (závisí na materiálu a velikosti kamenů)
Náročnost stavby	Nízká	Střední
Bezpečnost	Nižší (riziko rozšíření ohně)	Vyšší (kameny pomáhají udržet oheň pod kontrolou)

Následně na troud opatrně navrstvěte podpal. Podpalem může být tenké dříví, větvičky, šišky nebo suché listí. Důležité je, aby byl podpal suchý a snadno chytil od hořícího troudu. Podpal by měl být na troudu naskládán volně, aby k němu mohl proudit vzduch a oheň se mohl rozhořet.

Zapálení ohně

Zapálení ohně v připraveném ohništi je radost, ale i zodpovědnost. Než škrtnete sirkou, ujistěte se, že máte po ruce dostatek vhodného materiálu. Základem je suché troud, který snadno chytne od jiskry. Poslouží vám jemně natrhaná březová kůra, suchá tráva nebo choroše. Na troud pak opatrně vrstvíme tenké větvičky, postupně přidáváme silnější a silnější dřevo. Vzduch je pro hoření klíčový, proto klademe dřevo volně, aby mezi ním zůstaly mezery. Oheň nikdy nenecháváme bez dozoru a po dohoření ho důkladně uhasíme vodou nebo hlínou. Pamatujte, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, a chovejte se k němu s respektem.

Dobře postavené ohniště je jako báseň - má rytmus, strukturu a když se povede, zahřeje vám to u srdce.

Bořivoj Hořejší

Přikládání dřeva

Přidávání dřeva do ohniště je jako péče o malý plamínek. Začínáme pomalu a opatrně. Jakmile se rozhoří třísky a menší větvičky chytnou, můžeme přidat něco většího. Polínka o průměru zápěstí přidáváme postupně, nikdy ne všechna najednou. Důležité je zajistit dostatek vzduchu, aby oheň mohl dýchat. Mezi polínky necháváme mezery a občas s nimi pohneme, aby se do ohně dostal kyslík. Příliš mnoho dřeva najednou oheň udusí, příliš málo ho nechá vyhasnout. S trochou cviku a pozorováním plamenů brzy najdete ten správný rytmus a váš oheň bude plápolat jako z učebnice.

Uhašení ohně

Po vychutnání si tepla ohně a opečených dobrot přichází na řadu zodpovědná část – uhašení ohniště. Nikdy nenechávejte oheň bez dozoru a ujistěte se, že je před odchodem z tábořiště důkladně uhašený. Začněte tím, že necháte dřevo v ohništi dohořet na popel. Poté opatrně zalijte ohniště vodou. Voda by měla zasyčet a pářit se. Použijte dostatek vody, abyste uhasili všechny žhavé uhlíky a popel. Pomocí klacku nebo lopaty promíchejte popel a uhlíky s vodou, abyste se ujistili, že je vše důkladně promočené. Pokud nemáte k dispozici vodu, můžete k uhašení ohně použít písek nebo hlínu. I v tomto případě je důležité materiál důkladně promíchat a ujistit se, že nezbývají žádné žhavé uhlíky. Než opustíte tábořiště, zkontrolujte okolí ohniště, zda se nerozšířily jiskry nebo žhavé uhlíky. Pamatujte, že i zdánlivě uhašené ohniště může znovu vzplanout, proto buďte obezřetní a dodržujte pravidla bezpečného zacházení s ohněm v přírodě.